Psycholožka pro rodiče

Abych navázala na článek týkající se screeningu autismu u batolat - Pro rodiče - Blog - Pozitivní výsledek screeningu autismu - M-CHAT-R. Co s tím?, rozhodla jsem se věnovat podobnostem a rozdílům v oblastech autismu a vysoké citlivosti.

Vysoká citlivost se někdy může zaměňovat s poruchami autistického spektra (PAS), protože obě mohou zahrnovat vyšší citlivost na smyslové podněty a vjemovou stimulaci (Acevedo et al., 2018; Acevedo, 2020 in Janatová, 2021; Aron, 2021). Tato citlivost, odborně citlivost smyslového zpracování, znamená, že člověk silněji reaguje na podněty, jako je hluk nebo světlo (thehighlysensitiveblog.com, 2024).

Lidé s vysokou citlivostí obvykle vykazují zvýšenou empatii a vnímavost k sociálním interakcím (Acevedo et al., 2014, 2017 in Janatová, 2021; Acevedo et al., 2018), i když je mohou emoce druhých snadno zahltit (thehighlysensitiveblog.com, 2024). Naproti tomu pro PAS jsou typické problémy se sociální interakcí, komunikací a opakujícím se chováním (thehighlysensitiveblog.com, 2024) a častý je deficit ve schopnosti porozumět emocím druhých i vnímání sociálních interakcí (Acevedo, 2020 in Janatová, 2021).

Dle Aron (2021) jsou projevy PAS patrné už velmi brzy. Miminka se neusmívají, nenapodobují výrazy tváře, nesledují očima ukazující prst a neopakují slabiky. Ve dvou až třech letech mívají jen malý zájem o lidi, nechtějí s nimi komunikovat, nezapojují se do imaginativních her a málo reagují na jejich potřeby či pocity.

Vysoce citlivé děti naopak rády komunikují, kromě situací, kdy jsou silně přestimulované. Děti s Aspergerovým syndromem, což je mírnější forma PAS, mohou mít zájem o lidi, ale často jim chybí intuitivní pochopení toho, jak naslouchat a kdy mluvit. Nerozpoznávají skryté neverbální signály, nechápou ironii, mluví monotónně o tématu, které ostatní nezajímá, a často jsou motoricky neobratné. Tyto problémy děti s vysokou citlivostí obvykle nemají.

Aron (2021) uvádí, že vysoká citlivost se vyskytuje asi u 20 % populace, zatímco PAS u 2–4 dětí z 10 000. Podle Aishworiya, Ma, Stewart, Hagerman a Feldman (2023) se však odhady prevalence PAS liší a celosvětově se pohybují zhruba od 0,01 % do 4,4 %.

Pohled Aron na PAS čelí i kritice. Někteří odborníci poukazují na její nedostatečnou znalost problematiky a zastaralý přístup. Novinářka Hovet (2019) – nejde o odborný text – upozorňuje, že popis vysoce citlivého člověka se podobá popisu ženy s tzv. vysoce funkčním autismem nebo Aspergerovým syndromem. Podle ní Aron nebere dost v úvahu, jak se PAS projevuje u žen (tzv. ženský fenotyp) nebo u lidí s méně nápadnými projevy. Ženy s PAS mívají méně omezené nebo fixované zájmy než muži a často přesněji zpracovávají sociální informace. Hovet zároveň dodává, že výzkum projevů PAS u žen je zatím v počátcích. K tématu je v češtině dostupný i článek „Autistická, nebo vysoce citlivá?“ (Psychologie.cz, 2021), který však také pravděpodobně není plně odborný.

Acevedo et al. (2018) provedli neurovědeckou studii a uvádějí jako klíčový rozdíl, že pro vysoce citlivé jedince bývá sociální interakce odměňující, zatímco lidé s PAS ji vnímají méně pozitivně. Vysoká citlivost se podle nich od PAS liší v reakcích na sociální a emoční podněty. U vysoce citlivých lidí jsou jinak zapojeny oblasti mozku spojené se zpracováním odměn, pamětí, fyziologickou rovnováhou, vnímáním sebe i ostatních, empatií a uvědoměním.

Pokud si tedy máme shrnout podobnosti mezi vysockou citlivostí a poruchami autistického spektra, patří k nim:

• Senzorická citlivost – zvýšená citlivost na jasná světla, hlasité zvuky nebo silné vůně.
• Výzvy v sociální interakci – lidé z obou skupin mohou působit uzavřeně a bez velkého zájmu o okolí. Velké skupiny nebo intenzivní sociální kontakt pro ně mohou být vyčerpávající a vést ke stresu či úzkosti. Může se objevit i obtížnější porozumění sociálním signálům, což někdy vede k nedorozuměním.
• Intenzivní emocionální reakce – obě skupiny mohou prožívat emoce silněji a mít potíže s jejich regulací (thehighlysensitiveblog.com, 2024).
• Odmítání změn a potřeba stálého režimu – tento rys bývá častěji spojován s PAS, ale může se objevit i u vysoce citlivých osob (Kubíčková, 2023).

V čem se vysoká citlivost a PAS liší:

• Povaha jevu – PAS je vývojová odlišnost s širokou škálou kognitivních a vývojových charakteristik (považována za neurovývojovou poruchu). Vysoká citlivost je osobnostní rys spojený s citlivým zpracováním smyslových podnětů.
• Mozková aktivita – u PAS se často nacházejí rozdíly v mozkové konektivitě spojené se sociální interakcí. U vysoce citlivých lidí bývá zvýšená aktivita v oblastech mozku odpovědných za smyslové zpracování.
• Zájmy a chování – PAS se často projevuje omezenými zájmy a opakujícím se chováním. U vysoké citlivosti tyto projevy obvykle chybí.
• Diagnostika – PAS se diagnostikuje podle kritérií uvedených v Diagnostickém a statistickém manuálu (DSM), se zaměřením na sociální komunikaci a opakující se chování. Vysoká citlivost se obvykle zjišťuje pomocí sebehodnoticích dotazníků, např. škály HSP (Highly Sensitive Person).
• Doporučené strategie a terapie – u PAS může být prospěšná ABA terapie, logopedie nebo ergoterapie a důraz na strukturu a rutinu. Vysoce citlivým lidem často pomáhá poradenství, mindfulness a relaxační techniky zaměřené na zvládání smyslového přetížení (thehighlysensitiveblog.com, 2024).

Jak mohou rodičům pomoci screeningové dotazníky
U dětí ve věku 16–30 měsíců lze využít test M-CHAT-R (odkaz níže). Při jakýchkoliv pochybnostech, a zejména pokud test ukáže vyšší riziko, je vhodné kontaktovat klinického psychologa. U dětí od 6–12 let je možné použít škálu A.S.A.S., přičemž výsledky jsou pouze orientační (Župová, 2023) a vždy je vhodné doplnit je odborným vyšetřením.

Na co si všímat u dětí

Kdybych měla shrnout, k čemu dle dostupných informací přihlédnout. U dětí s vysokou citlivostí bez PAS lze často pozorovat, že i přes introvertnější povahu, pomalejší navazování vztahů nebo vyhýbání se hlučným místům mají přiměřené vztahy alespoň s nejbližší rodinou a s dobře známými lidmi komunikují způsoby odpovídající věku. Jejich hra se obvykle příliš neliší od vrstevníků. Obvykle výrazně nezaostávají v oblastech jako řeč, neverbální komunikace či motorika – a tím spíše ne ve více oblastech současně. Přestože případné opoždění nemusí vždy znamenat PAS, je vhodné konzultovat situaci s odborníkem a v případě potřeby včas vyhledat logopedii, fyzioterapii, ergoterapii či jiné intervence.

Již u menších dětí včetně batolat je důležité sledovat, jak komunikují s okolím a zda vyhledávají kontakt s rodiči či jinými blízkými osobami. Kromě případné citlivosti na podněty (světlo, hluk apod.) je dobré hodnotit, zda se vyvíjejí přiměřeně věku. Sdílí pozornost s blízkými „jen tak“ (např. ukáže prstem na něco zajímavého)? Je jejich komunikace, ať už verbální nebo neverbální, přiměřená věku? Jak si hrají – hrají si „na něco“ (např. krmí panenku, nalévají imaginární nápoj, jezdí s autíčkem a předstírají, že jede)? Napodobují ostatní?

Ve školce může dítě upřednostňovat jednoho či dva kamarády před větší skupinou a působit spíše introvertně – ale ne vždy to tak musí být.

U starších dětí (ke konci předškolního věku a ve školním věku) je dobré sledovat, zda chápou ironii, vedou plnohodnotný dialog, nebo spíše dlouhé monology o svých zájmech, a jak dokážou projevovat empatii.

Kdy vyhledat odborníka

Pokud dítě málo vyhledává kontakt i s rodiči, má výrazné opoždění v řeči či neverbální komunikaci, projevuje zvláštnosti ve hře, nebo je jeho vývoj opožděn ve více oblastech, je vhodné situaci konzultovat s pediatrem či klinickým psychologem. I kdyby se u dítěte nepotvrdila přímo diagnóza PAS, odborník může pomoci rozvíjet oslabené oblasti vývoje.

Pokud si nejste jistí, zda se u vašeho dítěte projevuje vysoká citlivost nebo PAS, je dobré vyhledat odborníka zejména tehdy, když tyto projevy dítěti nebo vám způsobují obtíže. Cílem není nutně stanovit diagnózu, ale najít účinné strategie, jak dítěti i celé rodině pomoci.

Na závěr

Je naprosto přirozené mít o své dítě obavy – už to, že hledáte informace a zajímáte se o jeho vývoj, ukazuje, jak moc vám na něm záleží. Pamatujte, že každé dítě má svůj vlastní rytmus a cestu, po které kráčí. Ať už se ukáže, že se jedná o vysokou citlivost, PAS, nebo jen o individuální tempo vývoje, láska, podpora a trpělivost rodiče jsou tím nejdůležitějším. I malé kroky mohou vést k velkým pokrokům, a nejste na té cestě sami – existuje mnoho odborníků a komunit, které mohou být oporou vám i vašemu dítěti.

Zdroje

Acevedo, B., Aron, E., Pospos, S., & Jessen, D. (2018). The functional highly sensitive brain: A review of the brain circuits underlying sensory processing sensitivity and seemingly related disorders. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, 373(1744), 20170161. Dostupné z: The functional highly sensitive brain: a review of the brain circuits underlying sensory processing sensitivity and seemingly related disorders - PMC

Aishworiya, R., Ma, V. K., Stewart, S., Hagerman, R., & Feldman, H. M. (2023). Meta-analysis of the Modified Checklist for Autism in Toddlers, Revised/Follow-up for Screening. eScholarship, University of California. https://doi.org/10.1542/peds.2022-059393

Aron, E. N. (2021) Vysoce citlivé děti: Jak pomoci svým dětem vzkvétat, když je svět zahlcuje. Fontána. 

ASAS. [online]. [cit. 2025-03-19] Dostupné z: AutismPort

AutismPort. (2024). Jak se vyvíjí počet osob diagnostikovaných s PAS? AutismPort.  [cit. 2024-12-18] Dostupné z https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/jak-se-vyviji-pocet-osob-diagnostikovanych-s-pas

Autistická, nebo vysoce citlivá? (Cesta za sebepoznáním mi otevřela řadu znepokojivých otázek) (2021).  [cit. 2025-02-18] Dostupné z: Autistická, nebo vysoce citlivá? | Psychologie.cz. 

Hovet, K. (2019). Opinion: Highly Sensitive Person (HSP) and Female Autism Are the Same In Some Cases (Sorry, Elaine Aron, but you could be wrong about this one). [cit. 2025-02-18] Dostupné : Welcome to Medium

Is HSP a Type of Autism? Understanding the Differences and Similarities [online]. [cit. 2025-02-17] Dostupné z: Is HSP a Type of Autism? Understanding the Differences and Similarities - thehighlysensitiveblog.com

Janatová, A. (2021) Hypersenzitivita jako psychologický fenomén (Bakalářská práce). Praha: PVŠPS.

Kubíčková, J. (2023).VYSOCE CITLIVÉ DÍTĚ: Jak porozumět dítěti se zvýšenou citlivostí senzorického vnímání, jak ho poznat a jak mu pomoct [online]. [cit. 2025-02-22] Dostupné z: Jak porozumět dítěti se zvýšenou citlivostí senzorického vnímání, jak ho poznat a jak mu pomoct | Tisíc Tváří Radosti

Modifikovaný dotazníkový test pro záchyt poruchy autistického spektra u batolat  [online]. [cit. 2025-03-19] Dostupné z: M-CHAT-R_F_Czech_Republic.pdf.

Župová, V. (2023). Australská škála Aspergerova syndromu [online]. [cit. 2025-03-19] Dostupné z: AutismPort