Vysoká citlivost a autismus - podobnosti a rozdíly
Abych navázala na článek týkající se screeningu autismu u batolat - Pro rodiče - Blog - Pozitivní výsledek screeningu autismu - M-CHAT-R. Co s tím?, rozhodla jsem se věnovat podobnostem a rozdílům v oblastech autismu a vysoké citlivosti.
Vysoká citlivost skutečně může být zaměňována s poruchami autistického spektra (PAS) např. z důvodu vyšší citlivosti na smyslové podněty a vjemovou stimulaci (Acevedo et al., 2018; Acevedo, 2020 in Janatová, 2021, Aron, 2021), neboli také citlivosti smyslového zpracování, což může ovlivňovat její reakce na smyslové vjemy jako na hluk či na světlo (thehighlysensitiveblog.com, 2024). Vykazují ale zvýšenou hladinu empatie a vnímavosti k sociálním interakcím (Acevedo et al., 2014, 2017 in Janatová, 2021; Acevedo et al., 2018) i přesto, že se lidé s vysokou citlivostí mohou emocemi jiných nechat snadno zahltit (thehighlysensitiveblog.com). Naopak pro PAS bývají typické zejména problémy se sociální interakcí, komunikací a opakujícím se chováním (thehighlysensitiveblog.com, 2024), mívají tedy deficit právě ve schopnosti porozumět emocím druhých lidí včetně vnímání sociálních interakcí (Acevedo, 2020 in Janatová, 2021).
Dle Aron (2021), průkopnice v tomto tématu, jsou PAS velmi brzy patrné. Miminka se neusmívají, nenapodobují výrazy tváře, nesledují očima ukazující prst, neopakují slabiky. Ve dvou až třech letech jeví jen velmi malý zájem o druhé lidi, nepřejí si s nimi komunikovat, nezapojují se do imaginativních her a téměř nereagují na jejich potřeby či pocity. Vysoce citlivé děti naopak s radostí komunikují s ostatními s výjimkou situací, kdy se cítí být silně přestimulované. Děti s Aspergerovým syndromem (mírnější formou PAS) sice mohou jevit zájem o druhé lidi, postrádají však základní intuitivní pochopení toho, jak jim naslouchat a kdy mluvit, nedokáží vnímat skryté neverbální signály, nechápou ironii, často hovoří monotónně o tématu, které ostatní nezajímá, kromě toho pro ně bývá typická i motorická neobratnost. Takové problémy dle Aron děti s hypersenzitivitou nemívají.
Aron také zdůrazňuje, že se vysoká citlivost vyskytuje přibližně u 20% populace, zatímco PAS postihují 2-4 děti z 10 000. Zde bych však zdůraznila, že ačkoliv je vysoká citlivost považována za mnohem častější jev, odhady prevalence (četnosti) PAS se různí, podle Aishworiya, Ma, Stewart, Hagerman a Feldman (2023) se celosvětově pohybují přibližně v rozmezí rozmezí 0,01 % až 4,4 %.
Pohled Aron na PAS se setkává i s další kritikou včetně nedostatečné znalosti problematiky PAS a jejího zastaralého pohledu na tuto oblast. Podle novinářky Hovet (2019) - nejedná se tedy o odborný text - se popis vysoce citlivého člověka dost podobá popisu ženy na té části spektra, která byla dříve označována jako vysoce funkční autismus nebo Aspergerův syndrom. Podle ní tedy Aron popisuje autismus tak jak je tradičně zobrazován, ale nezohledňuje, jak se projevuje u žen (tzv. ženský fenotyp autismu) nebo u osob, jejichž projevy PAS jsou méně patrné. Ženy s PAS např. mít tak silně omezené nebo fixované zájmy jako muži a mají také tendenci oproti mužům s PAS přesněji zpracovávat sociální informace. Na obranu Aron Hovet nicméně uvádí, že výzkum projevů PAS u žen je zatím spíše v začátcích. Více k tomuto tématu je v českém jazyce dostupné zde Autistická, nebo vysoce citlivá? | Psychologie.cz, ani tentokrát se však pravděpodobně se ale nejedná o zcela odborný text.
Acevedo et al. (2018) provedli neurovědeckou studii a uvádí jako klíčový rozdíl, že pro vysoce citlivé jedince bývá sociální interakce odměňující, zatímco lidé s PAS ji vnitřně vnímají jinak (vnímají ji méně pozitivně). Celkově došli k závěru, že se vysoká citlivost liší od PAS v reakci na sociální a emoční podněty. U lidí s vysokou citlivostí bývají odlišně zapojeny oblasti mozku, které se podílejí na zpracování odměn, paměti, fyziologické homeostázy, zpracování vlastního já a ostatních, empatii a uvědomění.
Pokud si teda máme shrnout podobnosti mezi vysockou citlivostí a poruchami autistického spektra, patří k nim
- senzorická citlivost (Sensory Sensitivities) na jasná světla, hlasité zvuky nebo silné vůně,
- výzvy v sociální interakci (Social Interaction Challenges); jedinci z obou skupin mohou být vnímání jako uzavření bez valného zájmu o okolí. Velká shromáždění nebo intenzivní sociální interakce pro ně mohou být příliš náročné a způsobit stres nebo úzkost, objevit se mohou i obtíže s přesnou interpretací sociálních podnětů a tedy i určitým nedorozuměním;
- emocionální reakce - obě skupiny mají tendenci prožívat emoce intenzivněji a silně reagovat na emocionální podněty, také zvládání emocí pro ně může být náročné (thehighlysensitiveblog.com).
- Kubíčková (2023) zmiňuje také odmítání změn, bránění se režimu, což bývá spojováno i s PAS, přestože autorka tuto souvislost přímo nezmiňuje.
V čem se tedy liší?
- Vývojová porucha vs. osobnostní rys - PAS je považován za vývojovou poruchou se širokou škálou kognitivních a vývojových charakteristik, zatímco vysoká citlivost je vnímána jako osobnostní rys charakterizovaný citlivostí smyslového zpracování.
- Mozková aktivita: Jedinci s autismem mohou mít rozdíly v mozkové konektivitě související se sociální interakcí, zatímco vysoce citliví mají zvýšenou aktivitu v oblastech spojených se smyslovým zpracováním.
- Zájmy - pro jedince s PAS jsou charakteristické omezené zájmy a opakující se chování, intenzivně se zaměřují na konkrétní témata nebo činnosti, zatímco vysoce citliví takové chování obvykle nevykazují.
- Diagnostická kritéria; autismus je diagnostikován pomocí Diagnostického a statistického manuálu (Diagnostic and Statistical Manual - DSM), který nastiňuje specifická kritéria týkající se sociální komunikace a opakujícího se chování. HSP jsou často identifikováni pomocí sebehodnotících měřítek, jako je Highly Sensitive Person (HSP) scale.
- Copingové strategie a terapie:- jedincům s PAS může být velmi prospěšná ABA terapie, logopedie nebo ergoterapie, ke zvládání každodenního života jim může pomoci struktura a rutina, zatímco jedinci s vysokou citlivostí benefitují z poradenství zaměřeného na rozvoj strategií, jak se vypořádat se smyslovým přetížením, např. mindfulness a relaxační techniky (thehighlysensitiveblog.com).
V případě pochopností mohou napovědět i screeningové dotazníky pro rodiče. U dětí ve věku 16-30 měsíců lze využít M-CHAT-R, viz např. zde: M-CHAT-R_F_Czech_Republic.pdf. O tom, co může znamenat pozitivní výsledek v tomto testu, jsem již psala zde Psycholožka pro rodiče - Blog - Pozitivní výsledek screeningu autismu - M-CHAT-R. Co s tím?. Při jakýchkoliv pochybnostech, ale zejména pokud by u dítěte bylo shledáno vyšší riziko, je vhodné kontaktovat klinického psychologa. U dětí od 6-12 let je zase možné využít škálu A.S.A.S. AutismPort, opět je ale třeba mít na paměti, že i výsledky tohoto testu jsou pouze orientační (Župová, 2023) a vyšetření u klinického psychologa napoví více.
Kdybych měla shrnout, k čemu dle dostupných informací přihlédnout, obecně řečeno bych u dětí s vysokou citlivostí bez PAS očekávala, že přes jejich často introvertní ladění, více času při navazování vztahu s cizími lidmi nebo jejich vyhýbání se místům s větší koncentrací osob budou mít přiměřené vztahy alespoň s nejbližší rodinou, pravděpodobně budou alespoň s dobře známými osobami komunikovat způsoby přiměřenými věku. Navzdory jejich citlivosti na různé typy fyzických podnětů a třeba i vybíravosti v jídle by se jejich způsob hry neměl zásadně lišit od jiných dětí. Čekala bych také, že pravděpodobně nebudou výrazně zaostávat v různých oblastech vývoje, jako je řeč, neverbální komunikace, případně motorika apod., natož ve více z těchto oblastí současně. Přestože samotné opožďování ještě nemusí nutně ukazovat na PAS, dle mého názoru zaslouží přinejmenším konzultaci s odborníkem (i kdyby mělo případné opoždění jiné příčiny než PAS, lze zvážit různé intervence jako logopedii, fyzioterapii, ergoterapii a další).
U menších dětí, zejména v batolecím věku, bych se soustředila na to, jakým způsobem komunikují s okolím a zda vyhledávají kontakt alespoň s nejbližšími osobami (zejména s rodiči) a zda kromě citlivosti na fyzické podněty (jako světlo, hluk apod.) probíhá jejich vývoj adekvátně věku. Sdílí dítě s blízkými osobami pozornost jen tak, aniž by něco přímo vyžadovalo (např. ukáže jedním prstem na něco, co ho zaujme)? Je jeho komunikace (nejlépe i verbální, ale přinejmenším alespoň ta neverbální) adekvátní věku? Jak vypadá hra dítěte? Hraje si "na něco" (např. že krmí panenku, nalévá imaginární nápoje z konve do hrnku, předstírá že pije, nebo jezdí s autíčkem či jiným dopravním prostředkem po zemi či po stole a předstírá, že jezdí)? Napodobuje ostatní? U starších dětí na konci předškolního věku a zejména ve školním věku bych se zajímala i o to, zda např. chápe ironii, zda je schopno plnohodnotného dialogu s ostatními lidmi, nebo spíše vede monology o tom, co dítě samotné zajímá, do jaké míry je schopno projevovat empatii apod.
V případě jakýchkoliv pochybností, zejména však pokud dítě nápadně málo vyhledává kontakt i s rodiči, má nápadné opoždění v rozvoji řeči nebo i v neberbální komunikaci, vykazuje nějaké zvláštnosti při hře, nebo se dokonce jeho vývoj jeví opožděn ve více oblastech, určitě bych danou situaci doporučila konzultovat s odborníkem (pediatrem, klinickým psychologem).
Pokud si nejste jistí, zda se u vašeho dítěte projevuje vysoká citlivost či PAS, doporučuji vyhledat odborníka, zejména pokud ty projevy způsobují obtíže dítěti nebo vám samotným. Smysl nevidím ve stanovení diagnózy jako takové, spíše v hledání strategií, jak dítěti a potažmo i vám pomoci.
Zdroje
Acevedo, B., Aron, E., Pospos, S., & Jessen, D. (2018). The functional highly sensitive brain: A review of the brain circuits underlying sensory processing sensitivity and seemingly related disorders. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, 373(1744), 20170161. Dostupné z: The functional highly sensitive brain: a review of the brain circuits underlying sensory processing sensitivity and seemingly related disorders - PMC
Aishworiya, R., Ma, V. K., Stewart, S., Hagerman, R., & Feldman, H. M. (2023). Meta-analysis of the Modified Checklist for Autism in Toddlers, Revised/Follow-up for Screening. eScholarship, University of California. https://doi.org/10.1542/peds.2022-059393
Aron, E. N. (2021) Vysoce citlivé děti: Jak pomoci svým dětem vzkvétat, když je svět zahlcuje. Fontána.
ASAS. [online]. [cit. 2025-03-19] Dostupné z: AutismPort
AutismPort. (2024). Jak se vyvíjí počet osob diagnostikovaných s PAS? AutismPort. [cit. 2024-12-18] Dostupné z https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/jak-se-vyviji-pocet-osob-diagnostikovanych-s-pas
Autistická, nebo vysoce citlivá? (Cesta za sebepoznáním mi otevřela řadu znepokojivých otázek) (2021). [cit. 2025-02-18] Dostupné z: Autistická, nebo vysoce citlivá? | Psychologie.cz.
Hovet, K. (2019). Opinion: Highly Sensitive Person (HSP) and Female Autism Are the Same In Some Cases (Sorry, Elaine Aron, but you could be wrong about this one). [cit. 2025-02-18] Dostupné : Welcome to Medium
Is HSP a Type of Autism? Understanding the Differences and Similarities [online]. [cit. 2025-02-17] Dostupné z: Is HSP a Type of Autism? Understanding the Differences and Similarities - thehighlysensitiveblog.com
Janatová, A. (2021) Hypersenzitivita jako psychologický fenomén (Bakalářská práce). Praha: PVŠPS.
Kubíčková, J. (2023).VYSOCE CITLIVÉ DÍTĚ: Jak porozumět dítěti se zvýšenou citlivostí senzorického vnímání, jak ho poznat a jak mu pomoct [online]. [cit. 2025-02-22] Dostupné z: Jak porozumět dítěti se zvýšenou citlivostí senzorického vnímání, jak ho poznat a jak mu pomoct | Tisíc Tváří Radosti
Modifikovaný dotazníkový test pro záchyt poruchy autistického spektra u batolat [online]. [cit. 2025-03-19] Dostupné z: M-CHAT-R_F_Czech_Republic.pdf.
Župová, V. (2023). Australská škála Aspergerova syndromu [online]. [cit. 2025-03-19] Dostupné z: AutismPort