Dítě s vyšší citlivostí může hůře snášet čištění zubů, mytí vlasů, hlasité prostředí nebo náhlé změny – příliš mnoho podnětů může snadno vést k přetížení.- Přijímat dítě, jaké je. Dítě není nevychované ani rozmazlené, ale prožívá svět citlivěji, což může vést k stresu. Důvěřovat mu, pokud cítí něco, co vy ne. Nepokoušet se ho měnit tvrdou výchovou, ale pomoci mu zvládat jeho pocity v klidu. Mluvit o jeho citlivosti jako o daru a učit ho přijímat své vjemy.
- Podporovat dítě v porozumění vlastním emocím. Pomáhá mluvit s ním o tom, co se právě děje, dávat slovům prostor i v jemných situacích. Můžeme využít pomůcky, jako jsou emoční karty, které usnadňují pojmenování pocitů a učí dítě, že emoce nejsou hrozbou, ale přirozenou součástí života.
- Zaměřme se i na vlastní vnitřní naladění. Pracovat na svém vztahu k emocím - ujasnit si, v čem spočívá naše vlastní zranitelnost? Proč citlivost našich dětí vzbuzuje i u nás emoční reakce (nepřipomíná nám nějaká ne zcela zpraocovaná traumata z našeho vlastního života)? Neporušovat své vlastní hranice (Např. říci "teď mám 10 min., abychom to spolu vyřešili" nebo "zkusím to 5x, pokud to nepůjde, najdeme jiné řešení"). Být upřímný o svých pocitech vůči dítěti a vyhledat podporu od blízkých. Zajistit si chvíle pro odpočinek a regeneraci.
- Učit dítě zvládat situace, ne změnit jeho reakce. Nepokoušet se dítěti změnit reakce na situaci, ale pomoci mu ji zvládnout. Spojit se s ním, uklidnit ho a nechat ho vybrat, jak danou situaci řešit. Pomoci dítěti uklidnit sympatický a aktivovat parasympatický nervový systém: obejmout dítě nebo zůstat poblíž, zkusit dýchací cvičení, uvolnění těla, houpání, aromaterapii, zasmát se spolu. Nabídnout vlastní klid. Zjistit, které barvy, vůně, zvuky či smyslové hračky dítě uklidňují a mít je po ruce.
- Klidový čas. Dítě s vysokou citlivostí potřebuje čas na odpočinek, aby se vyrovnalo se stresem. Dopřát mu denně čas na odpočinek, cvičení nebo volné hraní, a omezit přetížení podněty. Vytvořit dítěti koutek klidu a bezpečí, kam si může kdykoliv odejít a kde najde vše, co má rádo a co ho zklidňuje.
- Bezpečný prostor. Vytvořit prostředí s jednoduchými a předvídatelnými rutinami, abyste dítěti ulevili od stresu. Používat vizuální pomůcky pro plánování a minimalizovat podněty, které mohou dítě přetížit.
- Vztah k jídlu. Neukládat dítěti jídlo násilně, ale zapojit ho do přípravy. Nabídnout mu několik variant a vyhýbat se stresu u jídla.
- Vztah s dítětem. Poskytovat dítěti podporu a ujistit ho o vaší lásce. Dbát na pozitivní komunikaci a oceňovat jeho snahu, nikoli jen výsledek.
- Překračování komfortní zóny. Podporovat dítě v jeho zvědavosti a odvaze při nových zkušenostech. Pokud má úzkost, pomoci mu sledovat své pocity a umožnit mu dělat pauzy s uklidňujícími pomůckami.
- V případě potřeby vyhledat odbornou podporu. Pokud má dítě potíže, které přesahují běžné projevy citlivosti – například silnou úzkost, potíže s usínáním nebo vyhýbání se kontaktu – může být na místě konzultace s odborníkem. Terapeutické přístupy zaměřené na tělo, hru či kreativní vyjadřování mohou být pro citlivé děti velmi přínosné.
Vysoké citlivosti je rovněž dobré přizpůsobit další aspekty života, jako je výběr mateřské školy, zahájení školní docházky apod. (Leuze, 2022).
