-
Přijmout dítě, jaké je: Dítě není nevychované ani rozmazlené, ale prožívá svět citlivěji, což může vést k stresu. Důvěřovat mu, pokud cítí něco, co vy ne. Nepokoušet se ho měnit tvrdou výchovou, ale pomoci mu zvládat jeho pocity v klidu. Mluvit o jeho citlivosti jako o daru a učit ho přijímat své vjemy.
-
Vést dítě k práci s emocemi: Pomoci dítěti rozpoznat a pojmenovat emoce a hledat způsoby, jak je zvládat. Nesnažit se je u dítěte potlačovat nebo mu říkat, jak se má či nemá cítit. Kubíčková doporučuje také možnost využít emoční karty, které mohou dětem pomoci zorientovat se v jejich emocích. Dobré je také pomoci dítěti vyjádřit soucit a empatii vůči druhým.
-
Vrátit se k sobě:Pracovat na svém vztahu k emocím - ujasnit si, v čem spočívá naše vlastní zranitelnost? Proč citlivost našich dětí vzbuzuje i u nás emoční reakce (nepřipomíná nám nějaká ne zcela zpraocovaná traumata z našeho vlastního života)? Neporušovat své vlastní hranice (Např. říci "teď mám 10 min., abychom to spolu vyřešili" nebo "zkusím to 5x, pokud to nepůjde, najdeme jiné řešení"). Být upřímný o svých pocitech vůči dítěti a vyhledat podporu od blízkých. Zajistit si chvíle pro odpočinek a regeneraci.
-
Učit dítě zvládat situace, ne změnit jeho reakce: Nepokoušet se dítěti změnit reakce na situaci, ale pomoci mu ji zvládnout. Spojit se s ním, uklidnit ho a nechat ho vybrat, jak danou situaci řešit. Pomoci dítěti uklidnit sympatický a aktivovat parasympatický nervový systém: obejmout dítě nebo zůstat poblíž, zkusit dýchací cvičení, uvolnění těla, houpání, aromaterapii, zasmát se spolu. Nabídnout vlastní klid. Zjistit, které barvy, vůně, zvuky či smyslové hračky dítě uklidňují a mít je po ruce.
-
Klidový čas: Dítě s vysokou citlivostí potřebuje čas na odpočinek, aby se vyrovnalo se stresem. Dopřát mu denně čas na odpočinek, cvičení nebo volné hraní, a omezit přetížení podněty. Vytvořit dítěti koutek klidu a bezpečí, kam si může kdykoliv odejít a kde najde vše, co má rádo a co ho zklidňuje.
-
Bezpečný prostor: Vytvořit prostředí s jednoduchými a předvídatelnými rutinami, abyste dítěti ulevili od stresu. Používat vizuální pomůcky pro plánování a minimalizovat podněty, které mohou dítě přetížit.
-
Zvážit speciální terapie: Zvážit terapii jako Neurofeedback nebo Somatic Experiencing pro lepší regulaci emocí dítěte.
-
Vztah k jídlu: Neukládat dítěti jídlo násilně, ale zapojit ho do přípravy. Nabídnout mu několik variant a vyhýbat se stresu u jídla.
-
Vztah s dítětem: Poskytovat dítěti podporu a ujistit ho o vaší lásce. Dbát na pozitivní komunikaci a oceňovat jeho snahu, nikoli jen výsledek.
-
Překračování komfortní zóny: Podporovat dítě v jeho zvědavosti a odvaze při nových zkušenostech. Pokud má úzkost, pomoci mu sledovat své pocity a umožnit mu dělat pauzy s uklidňujícími pomůckami.
Vysoká citlivost
"Být rodičem vysoce citlivého dítěte znamená dát světu obrovský dar" (Aron, 2021, s. 30).
Touto citací dr. Aron, která je průkopnicí v této oblasti, jsem chtěla hned na úvod dodat rodičům dětí, které vykazují některé znaky vysoké citlivosti, trochu naděje a povzbuzení. Autorka také dodává, že "co nám může nyní více pomoci než lidé, kteří hluboce přemýšlejí, dokáží hluboce cítit, jsou empatičtí, všímají si jemných detailů a nakonec dokáží uvidět celkový obraz?" Je však také třeba, aby takoví lidé měli odvahu se ozvat a prosadit se mezi méně citlivými lidmi, kteří "nevnímají, nepřemýšlení a necítí tak hluboce" (s 31). Zmiňuje také výzkum (Suoni, 1987 in Aron, 2021), který zjistil, že určitá menšina opic z rodu makak rhesus se rodí s genetickou variací typickou též pro vysoce citlivé lidi, díky níž jsou tyto opice neustále ve střehu a více zasaženy stresem, avšak pokud jim jejich matky poskytnou dobrou mateřskou péči, stanou se neobvykle kompetentní a často i vůdci své tlupy. Jak Aron zdůrazňuje, vysoce citlivé děti potřebují, když jim rodiče a učitelé pomohou vážit si sebe samých, rozvinout svůj vlastní pohled na svět a najít způsob, jak efektivně komunikovat s ostatními.
Co je vysoká citlivost?
Dle E. Aron, která poprvé přišla s tímto termínem - v angličtině Highly Sensitive Person (HSP), charakterizuje osoby s vysokou citlivostí následující.
- Jsou snadno zahlceni takovými věcmi, jako jsou jasná světla, silné pachy, hrubé látky nebo sirény v okolí,
- nervózní, když mají plnit hodně práce v krátkém čase,
- vyhýbají se násilným filmům a televizním pořadům,
- potřebují se během rušných dnů stáhnout na místo, kde mohou mít soukromí a úlevu od situace,
- cítí potřebu se vyhýbat zneklidňujícím nebo zdrcujícím situacím,
- užívají si jemné vůně, chutě, zvuky nebo umělecká díla,
- mívají bohatý a složitý vnitřní život,
- jako děti bývají považováni za citlivé a plaché.
Může se tedy stát, že dítě s vyšší citlivostí špatně snáší např. čištění zubů, stříhání nehtů, mytí vlasů, chuť pasty, vodu v očích, použití mýdla nebo šamponu, křik a jakýkoliv náznak násilí, změny a neznámá místa, více podnětů (hodně lidí, mnoho možností výběru), což dítě lehko přetíží, mixovaná či nová jídla a mnoho dalšího. Více těmto dětem mohou vyhovovat např. předvídatelnost a režim, známá jídla, s jednoduchou strukturou a chutí (ovoce, zeleninu, pečivo, křupavá jídla), senzorické hry, hračky a materiály, např. hru s pískem, dřevem, vodou, blátem (někdy mu ušpinění může vadit), stavebnice, otevřené hračky, kooperativní a logické hry, dovádění s blízkými, hraní podle jeho pravidel apod. (Kubíčková, 2023). Rosenshein (2013) dokonce člení děti s vysokou citlivostí podle toho, na které typy podnětů jsou citlivé či jaké má potřeby. Tyto typy se také mohou vzájemně prolínat, některé děti mohou být ale citlivé pouze na jeden typ podnětů (více viz zde: Kategorie vysoce citlivých dětí -).
Dobré je také vědět, že i vysoká citlivost je spektrum. Nejenže je každý vysoce citlivý člověk jiný, ale míra vysoké citlivosti se může lišit (Henzlová, 2022).
Jedná se také o typ neurodivergence. To znamená, že mozky osob s vysokou citlivostí fungují jinak než u ostatních (Henzlová, 2022).
Ještě bych doplnila poznámku, že ačkoliv bývá vysoká citlivost spojována s často lepším rozvojem řeči či dalšími schopnostmi oproti vrstevníkům, na druhou stranu jsem vypozorovala, že se nezřídka může týkat i dětí s vývojovou dysfázií, která je charakterizována zejména výrazně opožděným vývojem řeči (viz např. zde Vývojová dysfázie. Jak vzniká a jak se diagnostikuje? – Pasparta blog), dětí s poruchami autistického spektra apod. Pátrala jsem i po studiích zabývajících se vysokou citlivostí v kontextu různých vývojových odchylek z hlediska kognitivního rozvoje, zatím jsem jich ale moc nedohledala. Pokud by se mi to později podařilo, ráda doplním.
Aron také zdůrazňuje, že
- jde o normální vlastnost. Vyskytuje se u 15 až 20 % populace – příliš mnoho na to, aby se jednalo o poruchu, ale ne dost na to, aby to dobře pochopila většina lidí kolem.
- Je to vrozené. Biologové ji našli u více než 100 druhů od octomilek, ptáků a ryb až po psy, kočky, koně a primáty. Tento rys odráží určitý typ strategie přežití. Mozky vysoce citlivých osob ve skutečnosti fungují trochu jinak než mozky ostatních.
- Více než ostatní vnímají jemností. Je to hlavně proto, že váš mozek zpracovává informace a hlouběji o nich přemýšlí. Pokud však všemu věnují pozornost, budou přirozeně nadměrně stimulováni, když jsou věci příliš intenzivní, složité, chaotické nebo nové po dlouhou dobu.
- Tento rys není novým objevem, ale býval nepochopen. Tato vlastnost není novým objevem, ale byla špatně pochopena. Protože se HSP před vstupem do nových situací raději rozkoukávají, často se jim říká „stydliví“. Stydlivost je však naučená, nikoliv vrozená. Ve skutečnosti je 30 % osob s HSP extrovertů, ačkoli je tento rys často nesprávně označován jako introverze. Bývá také nazývána inhibicí, bojácností nebo neuroticismem. Někteří HSP se takto chovají, ale není jim to vrozené a není to základní rys.
- Citlivost je v různých kulturách hodnocena různě. V kulturách, kde není oceňována, mají lidé s HSP tendenci mít nízké sebevědomí. Říká se jim „nebuď tak citlivý“, takže se cítí nenormální.
Jak podpořit děti s vysokou citlivostí?
Psycholožka Kubíčková (2023) sepsala 10 typů, podrobněji zde: Jak porozumět dítěti se zvýšenou citlivostí senzorického vnímání, jak ho poznat a jak mu pomoct | Tisíc Tváří Radosti.
Nepředpokládám, že by každé dítě s vysokou citlivostí automaticky potřebovalo psychoterapii. Přesto jsem se snažila dohledat informace k vhodným způsobům terapie speciálně pro hypersenzitivní děti, ani tentokrát jsem však nenašla příliš informací, natož nějaké relevantní studie.
Podle tohoto Highly Sensitive Person | Psychology Today zdroje není obecně pro osoby s hypersenzitivitou doporučena žádná speciální léčba, protože se jedná spíše o osobní rys než poruchu. Kromě rozhovoru s terapeutem doporučuje dostatek spánku, zdravou stravu apod.
Zaměříme-li se více na děti, zde When to Consider Therapy for Your Highly Sensitive Child and What to Expect - Happy Sensitive Kids je doporučeno několik možných přístupů, a sice:
- Kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která může pomoci změnit negativní vzorce myšlení a chování na zdravější i pomoci efektivněji zvládat emoce. Tento přístup k terapii je doporučován u dětí, které se potýkají s perfekcionismem nebo negativním sebeobrazem.
- Dialektická behaviorální terapie - Dialectical Behavior Therapy (DBT): DBT může děti naučit dovednostem, jak regulovat emoce, zlepšit vztahy a zvládat stres. Využívá i techniky tolerance stresu, které se často nazývají „dovednosti přežití v krizi“, protože pomáhají člověku překonat těžké emoční období.
- Terapie hrou: Hra umožňuje dětem se sebevyjádřením, zkoumáním vlastních pocitům a dávat smysl svým prožitkům způsobem, který je příjemný a neohrožuje. Terapie hrou podporuje imaginativní hru a kreativní vyjadřování, což je považováno za silné stránky vysoce citlivých.
- Rodinná terapie zase nabízí rodičům a pečovatelům příležitost dozvědět se více o jedinečných vlastnostech a potřebách vysoce citlivých dětí.
Zde Psychotherapeutic approaches and work with high-sensitive children – E-motion Potential of Highlysensitivity jsou vyzdvihnuty zejména možnosti využití kreativně-expresivních metod, k nimž patří kresba, malba, modelování, koláž, film a fotografie, výroba dekorativních předmětů, kreativní meditace, hra s pískem, hudba, tanec, divadlo metafor, pohádky, poezie. Kresebné a další metody mají dětem po moci usnadnit vyjádření způsobem, kterého samotné slovo někdy nedosáhne.
Zde Is HSP a Type of Autism? Understanding the Differences and Similarities - thehighlysensitiveblog.com je zase osobám s vysokou citlivostí doporučeno kromě využívání poradenství zaměřené na zvládání emoční zátěže také relaxačních technik nebo mindfulness.
Jak jsem již uvedla, Kubíčková (2023) dorporučuje speciální terapie jako Neurofeedback nebo Somatic Experiencing (Somatické prožívání).
Čeští autoři Šimanovský a Mertin (2012) sice nepoužívají explicitně výrazy jako vysoká citlivost či hypersenzitivita, ve své publikaci s názvem Hry pomáhají s problémy nicméně nabízejí celou škálu her či způsobů uměleckého vyjádření rozdělených dle typů problémů včetně "přecitlivělých" či "neklidných" dětí. Tyto hry si může zahrát dítě přímo s rodičem. Jak ale autoři sami upozorňují, těchto aktivit je vhodné využívat spíše v případě, kdy jsou problémy teprve v začátcích a nenahrazují práci psychologa či jiného odborníka.
Sama jsem prošla výcvikem v expresivních terapiích, kde jsme hodně času věnovali právě herním terapiím i relaxačním technikám a přimlouvám se za to, že čistě jen verbální terapie, tedy samotný rozhovor, nemusí být vždy účinný. Co jsem zaslechla od kolegů, při práci s dětmi obecně se jim často osvědčují právě výtvarné techniky, hry, práce s tělem či imaginací. Stále je však třeba pamatovat i na to, že každý jsme jedinečný a někdy je třeba hledat, které konkrétní způsoby práce (včetně typů terapií) budou vyhovovat právě nám či našim dětem.
Doporučené odkazy:
Pro základní orientaci v tématu doporučuji web Elišky Henzlové Vysoce citliví lidé - Vysoce citliví lidé, Vysoce citliví lidé - vysoká citlivost - institut pro vysokou citlivost - nebo v angličtině web přímo od dr. Aron: The Highly Sensitive Person.
Psychologů, kteří se hlouběji zabývají tímto tématem, jsem našla poměrně málo. Jednou z psycholožek, které téma zpracovala, je Jana Kubíčková Jak porozumět dítěti se zvýšenou citlivostí senzorického vnímání, jak ho poznat a jak mu pomoct | Tisíc Tváří Radosti, která také nabízí pomůcky jako emoční karty, emoční učebnice apod.
K dalším patří Hřejivá Deka, Čaj a Kapesníčky – Centrum péče o rodiče, která nabízí i terapie, zejména však přímo pro rodiče.
Kateřina Trávníčková se věnuje zejména podpoře rodičů v jejich rodičovské roli, někdy se ale dotkne i tématu vysoce citlivých dětí: Kateřina Trávníčková – Mentor v rodičovství a vztazích.
Pokud máte pochybnosti, zda je vaše dítě vysoce citlivé, nebo vykazuje spíše znaky poruchy autistického spektra, v tomto článku Pro rodiče - Blog - Vysoká citlivost a autismus - podobnosti a rozdíly jsem se věnovala podobnostem a rozdílům.
Zde je i seznam terapeutů, kteří uvádějí, že jsou s tímto tématem obeznámení: Přehled psychoterapeutů -.
Pokud byste potřebovali využít možnosti sdílení s dalšími rodiči, kteří mají vysoce citlivé dítě, na Facebooku mohu doporučit následující skupinky: Rodiče hypersensitivních dětí - sdílení, tipy na oblečení, aktivity atd. | Facebook a Rodiče jsou taky lidi | Facebook.
Knihy:
Aron, E. N. – Vysoce citliví lidé. Jak vzkvétat ve světě, který vás zahlcuje, Fontána.
Aron, E. N. – Vysoce citliví lidé a vztahy. Fontána.
Aron, E. N. – Vysoce citlivé děti: Jak pomoci svým dětem vzkvétat, když je svět zahlcuje. Fontána.
Leuze, J. Výchova vysoce citlivých dětí. Portál.
Sellin, R. – Vysoce citliví lidé mezi námi. Portál.